Úmluva Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením (2008) byla důležitým milníkem v širší sociální, politické a vzdělávací diskusi o začleňování. Účelem Úmluvy je podporovat, chránit a zajistit plné a rovné užívání všech lidských práv a základních svobod všemi osobami se zdravotním postižením a podporovat respekt k jejich přirozené důstojnosti.

Jednou ze základních myšlenek je, že člověk není postižený kvůli individuálním omezením nebo vlastnostem, ale kvůli bariérám v sociálním a fyzickém prostředí. V souladu s tím je začleňování o prolomení bariér a utváření společnosti způsobem, který všem umožní účastnit se na stejných základech.

Odstranění všech bariér, které by umožnily rovnou účast všech lidí, je velmi ambiciózní cíl. Začlenění nebude nikdy zcela dosaženo, ale lze na něj pohlížet jako na proces navrhování konceptů, institucí, učebních materiálů a vzdělávacích prostředí, které jsou přizpůsobeny individuálním potřebám. Zohledňují se osobní atributy, například: vysoce nadaní jedinci, fyzická nebo kognitivní omezení, pohlaví, etnický původ, věk, úroveň jazykových znalostí a sociální a ekonomické zázemí. Začlenění také znamená přijetí rozmanitosti a překonání dalších vylučovacích mechanismů, jako je rasismus a sexismus. Inkluzivní výchova ke globálnímu občanství oslovuje všechny studenty stejnou měrou, aby uspokojila jejich potřeby.

Začlenění je důležitým aspektem Cílů udržitelného rozvoje, které byly přijaty OSN v roce 2015 a definují 17 globálních cílů na ekologické, sociální a ekonomické úrovni. Cíl 4 je: Zajistit inkluzivní a spravedlivé kvalitní vzdělávání a podporovat příležitosti k celoživotnímu vzdělávání pro všechny.